Co vlastně dělají … vývojářky a vývojáři aplikací na svařování?

První kroky jsou často nejtěžší: Tereza soustředěně vede svařovací hořák, ze kterého vychází třpytivý sprchový oblouk. Trochu se zakouří, kolem létají rozstřiky a Tereza vytváří koutový svar na obdélníkovém kusu ocelového plechu. Nikoliv ve školící dílně, ale „virtuálně“ doma na tabletu. Aplikace jsou již dlouho nedílnou součástí svařování. Nejen při pohodlném ovládání svařovacího zdroje, ale také při výuce svářečského řemesla. Ale co – nebo lépe řečeno kdo – vlastně stojí za vývojem svařovacích aplikací?

Psaní kódu pro svařovací aplikace

Úkol vývojářek a vývojářů aplikací ve zkratce: Píšou kód pro nové uživatelské programy a vylepšují nebo doplňují stávající aplikace. Kromě toho se samozřejmě od samého počátku podílejí na procesu vývoje nových aplikací. Určují, co je technicky možné, a co ne.

Nepostradatelné odborné znalosti

„Kromě dobrých programátorských dovedností a znalosti programovacích jazyků jsou pro vývoj svařovacích aplikací důležité i základní znalosti svařovacích procesů. Naším hlavním úkolem je integrovat řadu rozmanitých veličin svařování a faktorů do uživatelsky přívětivé aplikace, která výrazně zjednoduší každodenní práci svářeček a svářečů,“ vysvětluje Michael Weingartner, vývojář aplikace Fronius WeldConnect.

Hlavní výhoda této aplikace: Umožňuje bezdrátovou interakci se svařovacím systémem. Díky tomu lze přenášet nastavení určitých svařovacích programových bloků do jiných svařovacích zdrojů prostřednictvím chytrého telefonu nebo tabletu. Při výměně svařovacího zdroje pak už svářeč nemusí nastavovat vše znovu. Jednoduše přenese svá obvyklá nastavení, která má uložená v aplikaci v mobilním telefonu, do nového svařovacího systému přes Bluetooth nebo WLAN – a může ihned začít pracovat. Provozní procesy se tak výrazně zjednodušují.

Úspěch díky týmové práci

Přestože značná část práce vývojářek a vývojářů aplikací probíhá u počítače, klišé o osamělém „podivínském“ programátorovi je pravdivé jen ve velmi omezené míře. Na vzniku svařovacích aplikací se často podílejí celé projektové týmy, v nichž vývojářky a vývojáři aplikací spolupracují se specialisty na svařování, pracovníky z oddělení výzkumu a vývoje a designéry. Technické vedení projektu přitom často přebírají vývojářky a vývojáři aplikací.

„Někdy může být velmi náročné vcítit se do svářeček a svářečů a jejich speciálních potřeb, protože dobří svářečští odborníci stále pracují ve velké míře s intuicí a osobními zkušenostmi a máloco zaznamenávají písemně. Hovořit o tom s nimi – tedy mezilidský aspekt – je také velmi příjemnou součástí mé práce,“ říká vývojář aplikací Michael Weingartner.

Nové cesty: gamifikace a virtuální realita

Lidé, kteří vytvářejí aplikace, jsou při své práci neustále konfrontováni s technickými změnami a inovacemi. Zejména oblast „virtuální reality – VR“ se rozvíjí závratnou rychlostí a nabývá na významu i ve svařovacím průmyslu, např. pokud jde o aplikace pro výuku svařování. Nabídka nyní sahá od hravých aplikací pro začátečníky až po svařovací simulátory pro pokročilé, s nimiž lze některé druhy svařování trénovat mimo dílnu v úzké návaznosti na praxi.

„Původně jsem se zabýval vývojem videoher a poté jsem delší dobu pracoval v univerzitním výzkumném centru,“ vysvětluje Ajun Simorg Jöller, softwarový architekt a technický vedoucí týmu „New Visual Technology“ ve společnosti Fronius. Zajímá se zejména o rozhraní a propojení mezi softwarem a svařovacím hardwarem a o vytvoření co nejrealističtějších komplexních svařovacích procesů ve virtuálním prostředí.

„Vývoj v této oblasti je neuvěřitelně vzrušující – zejména pokud jde o nové možnosti v oblasti hardwaru. Neustále testujeme nové nástroje, například nové datové brýle nebo další možnosti komunikace mezi člověkem a strojem,“ říká S. Jöller. Při jeho práci je nesmírně důležité, aby zůstal otevřený novému technickému vývoji.

Základním předpokladem je fundované vzdělávání

V neposlední řadě vyvstává otázka, jaké vzdělání je potřeba k vývoji aplikací pro společnosti zabývající se svařovací technikou – a jaké dovednosti se předpokládají. V zásadě je možné naučit se programovat jako samouk. Vývojářky a vývojáři aplikací v tomto oboru však zpravidla mají za sebou studium informatiky. Kromě zvládnutí programovacích jazyků je třeba mít základní znalosti z oblasti techniky a fyziky – a v každém případě se zajímat o svařování.

Chcete se dozvědět více o svařovacích aplikacích Fronius nebo o virtuální výuce svařování? Na našich webových stránkách najdete další informace: Ať už jde o aplikaci Welducation Basic, aplikaci WeldConnect nebo svařovací simulátory – ponořte se do virtuálního světa svařování!

A zůstaňte naladěni: V našem blogovém seriálu „Co vlastně dělá …?“ se brzy seznámíte s další zajímavou profesí ve svařovacím průmyslu!