Co je vlastně … svařování v ochranném plynu?

Plyn je neviditelný. Se zápachem i bez zápachu. Je však vždy výbušný a nebezpečný? Kdo tohle předpokládá, velmi se mýlí! Mnoho plynů je totiž v tomto ohledu zcela neškodných. Ve světě svařování jsou dokonce nezbytné. Svařovací procesy jako MIG/MAG, TIG a plazma potřebují takzvané ochranné plyny pro stabilní a dokonalé svary – jako vzduch k dýchání. Proto také hovoříme o svařování v ochranném plynu …

Který ochranný plyn použít?

Po zapálení oblouku mezi elektrodou a základním materiálem se kov roztaví. Svařování v ochranném plynu proto patří do skupiny tavných svařovacích postupů. Úkolem zmíněných plynů je zabránit chemické reakci atmosféry s tavnou lázní svaru. Oblouk a tavná lázeň jsou tak chráněny před zemskou atmosférou.

V závislosti na použitém svařovacím zdroji pro svařování v ochranném plynu – respektive na svařovacím procesu – se mění i požadavky na použitý plyn. Proto je první otázkou: Který ochranný plyn použít? Při svařování v ochranném plynu rozlišujeme v zásadě dvě varianty:

• Inertní ochranné plyny jsou nereaktivní nebo málo reaktivní plyny. Většinou se jedná o čistý argon nebo helium a jejich směsi. Svařování v ochranném plynu pomocí inertních plynů je vhodné především pro neželezné kovy, zejména pro hliník.

• Aktivní ochranné plyny jsou reaktivní plyny. Většinou se používá čistý CO₂. Méně často argon – ale smíšený s CO₂ nebo O₂ (např. až 25 % CO₂ a 75 % argonu). Svařování v ochranném plynu pomocí aktivních plynů je vhodné zejména pro spojování oceli.

MIG/MAG – nejpoužívanější proces v oblasti svařování v ochranném plynu

U procesů MIG a MAG hovoříme souhrnně také o svařování kovů v ochranném plynu. Použitý svařovací drát slouží současně jako zdroj energie a přídavný materiál. Jakmile se dotkne základního materiálu, dochází při svařování krátkým obloukem ke zkratu. Základní materiál se roztaví a drátová elektroda se odtavuje – dochází k přechodu mezi materiály. Svařovací drát se odvíjí z cívky s drátem a je plynule podáván.

Od začátku však musí být jasné, jaký materiál se bude zpracovávat:

• Ocel = MAG. Zde se používají aktivní ochranné plyny, proto hovoříme také o svařování kovů v aktivním plynu (MAG).

• Hliník a ostatní neželezné kovy = MIG. Zde se používají inertní ochranné plyny. Proto také hovoříme o svařování kovů v interním plynu (MIG).

MIG nebo MAG – podle toho, který postup bude nakonec zapotřebí: Svařovací zdroj pro svařování v ochranném plynu se optimálně nastaví na aktivní nebo inertní plyn (parametrizace). Tak se při svařování MIG nebo MAG vždy dosáhne nejlepšího možného výsledku.

CMT a LaserHybrid: příbuzní MIG/MAG v oblasti svařování v ochranném plynu

V průběhu let se MIG/MAG svařování v ochranném plynu rozšířilo o řadu technologicky vyspělých variant. Zde představujeme dva přelomové procesy:

• CMT – Cold Metall Transfer je MIG/MAG varianta, která byla po desetiletí volbou zejména při svařování tenkých plechů. V procesu CMT je drátová elektroda podávána nejen jedním směrem, ale neustále se pohybuje dopředu a dozadu. V kombinaci s velmi nákladnou technologií řízení procesu tak lze extrémně omezit vnos tepla. Proces navíc probíhá zcela stabilně.

• LaserHybrid: Tento postup se používá pro různé tloušťky plechů. Zejména však ve velkosériové výrobě. MIG/MAG svařovací zdroj pro svařování v ochranném plynu se kombinuje s výkonným laserem. Výsledkem je velmi stabilní svařovací proces s vysokou rychlostí svařování.

TIG a plazma – svařování v ochranném plynu s neodtavující se elektrodou

Také procesy TIG (svařování metodou wolfram-inertní plyn) a plazma patří k metodám svařování v ochranném plynu. Na rozdíl od procesu MIG/MAG se však použitá wolframová elektroda neodtavuje. I zde však znovu vyvstává otázka: Který ochranný plyn použít?

Je pravda, že TIG svařováním v ochranném plynu lze spojovat všechny svařitelné materiály – ale JEN za použití inertních plynů. Ačkoli se kvalitativně vysoce čistý proces TIG přednostně používá pro nerezovou ocel a neželezné kovy, je samozřejmě možné svařovat i ocel. Také v případě oceli má totiž inertní plyn zajistit velmi čisté svary v základním materiálu a zabránit vzniku vměstků a pórů.

Inertní ochranný plyn je však nutný především k ochraně wolframové elektrody. Pokud se horká elektroda kontaminuje kyslíkem, oblouk již nehoří stabilně. Wolframová elektroda se roztřepí. Použití interního plynu je proto základním předpokladem – bez ohledu na zpracovávaný materiál!

Zajímáte se o svařování v ochranném plynu nebo o speciální svařovací zdroj pro svařování v ochranném plynu?

Na našem blogu najdete mnoho dalších informací o svařování v ochranném plynu. Samozřejmě jsou tam také informace o automatizovaném svařování TIG / TIG – plazma. Respektive o odvozených procesech, jako je například technologicky vyspělý proces bodového svařování ArcTig od společnosti Fronius.

Vývojové oddělení společnosti Fronius je považováno za průkopníka a technologickou jedničku v oblasti svařování v ochranném plynu. Pokud tedy máte zájem o speciální svařovací zdroj pro svařování v ochranném plynu, na stránkách našich výrobků najdete mnoho možností.